O nejkratším měsíci v roce se velice často hovoří jako o předjaří, neboť právě v únoru obvykle rozkvetou první květy sněženek a bledulí a do svých hnízdišť se navrátí první skřivani. Je to ale zároveň měsíc, ve kterém přibližně v každém třetím roce z desíti zima vrcholí!  

Únor v lidové meteorologii: obvykle rozkvetou první květy sněženek a bledulí
Únor v lidové meteorologii: obvykle rozkvetou první květy sněženek a bledulí
Zdroj: pixabay.com

Únor v lidové meteorologii: hromniční obleva

Závan předjaří na nás možná dýchne počátkem měsíce, neboť tehdy se s pravděpodobností pohybující se okolo 70 % dostavuje oteplení, jež naši předci nazvali hromniční oblevou (Hromnice 2. února). Teploty někdy až překvapivě vzrostou, sněhové srážky se změní v dešťové, což ve spojení s tajícím sněhem může být dokonce i příčinou povodní.

Únor v lidové meteorologii: valentinská zima

Kolem poloviny první únorové dekády obvykle přicházívá tzv. tuhá únorová zima, kdy do střední Evropy proudí velmi chladný arktický vzduch. Nejchladnějším obdobím bývá hned první část, která se nazývá zimou valentinskou (sv. Valentin 14. února). V roce 1929 na okraji Českých Budějovic byla naměřena absolutně nejnižší teplota na území Čech –42,2 °C!  

Únor v lidové meteorologii: juliánská obleva

Ve dnech okolo poloviny února pak přicházívá mírné a ne příliš dlouhé období ústupu mrazů v podobě tzv. juliánské oblevy (sv. Julián 16. února), kdy se teploty zase šplhají vzhůru.

Únor v lidové meteorologii: petrská zima

Nadějné oteplení však bývá přerušeno tzv. zimou petrskou (sv. Petr 22. února), kdy se teploty zase dostanou pod bod mrazu.

Únor v lidové meteorologii: matějské oteplení

V posledních únorových dnech pak přichází matějského oteplení (Matěj 24. února). Ve staročeských kalendářích končila zima a nastávalo předjaří – tedy přelom mezi zimou a jarem. Tenhle čas byl spojován se zahájením matějských poutí, jejichž tradice přežila až do dnešní doby.

Prima tip: původ českého názvu měsíce února

V únoru bývá mnohdy obleva, sníh taje a led puká. A rozlámané kusy ledu se ve vodě z roztátého sněhu zanořují a vynořují. Název druhého měsíce v roce je pravděpodobně odvozen od slovesa nořit, přesněji unořovat, a jde tedy o měsíc noření ledů.