Ruská modrá kočka patří mezi krátkosrstá plemena koček, za její kolébku můžeme považovat oblast ruského přístavu Archangelsk (od toho původní název archangelská kočka). Vyniká neobvyklou krásou, a to nejen díky jednobarevné stříbřitě-modré srsti, ale i nezaměnitelným výrazem ve tváři a zeleným okem.

Ruská modrá kočka má velmi hustou srst
Ruská modrá kočka má velmi hustou srst
Zdroj: pixabay.com

Tato původně kožešinová zvířata se postupně stala miláčky carů i jejich rodin, nejznámějším příkladem je ruský modrý kocour Vasko, kterého vlastnil ruský car Mikuláš I. Nejpozději kolem roku 1860 se toto plemeno koček přičiněním námořníků dostalo do Anglie, kde sice domácí a robustnější britskou modrou kočku v oblibě nepředčilo, přesto se však jejich populace rozrostla a získala dnešní podobu.

Ruská modrá kočka je velmi klidná
Ruská modrá kočka je velmi klidná
Zdroj: pixabay.com

Původní podoba tohoto plemene není známa, s největší pravděpodobností mělo místo dnešních zelených žluté oči a více hustou srst.

Od všech ostatních plemen koček se liší především dvojitou krátkou srstí jemné stříbrné barvy – tmavá už nevyhovuje přijaté koncepci FIFE. Tito čtyřnožci jsou spíše drobní, elegantní, ale dobře osvalení a zpravidla ani po kastraci kočky nepřevyšují hmotnost 4 kg a kocouři 5,5 kg. Končetiny bývají štíhlé a dlouhé, drobné tlapičky mívají oválný tvar, vertikálně nasazená ouška, oči musí mít sytě zelenou barvu a neorientální vzhled. Na jejich obličeji najdete nápadný úsměv.

Ruská modrá kočka má vždy zelené oči
Ruská modrá kočka má vždy zelené oči
Zdroj: pixabay.com

Ruská modrá kočka nevyniká pouze krásou, ale i vrozenou inteligencí, klidným charakterem a oddaností ke svému majiteli. Mezi další charakteristické znaky tohoto plemene patří dobrosrdečnost, vyrovnanost, má ráda klid a harmonickou domácnost. Tato kočka velmi dobře vychází s ostatními kočkami a ani její vztah k dětem a psům nenaráží na problémy. Je střídavě klidná a aktivní, ráda si hraje, ale nijak přehnaně.