Když papež Julius I. ve IV. století rozhodl, že se Ježíš Kristus narodil právě v době blízké zimnímu slunovratu, daroval tím lidem v tomto pochmurném období krátkých dní alespoň jednu radost: Vánoce.

Mikulášské oteplení

Po listopadových kateřinských chladnech nastává často během první prosincové dekády oteplení, které naši předci nazvali oteplením mikulášským (sv. Mikuláš 6. prosince). Toto období dostavující se s pravděpodobností takřka 70% je typické nejenom přílivem relativně teplého oceánského vzduchu, ale i zvýšeným množství dešťových srážek, a to zejména v druhé polovině první prosincové dekády (někdy označováno jako mikulášské deště).

Tomášská zima

Začátkem druhé prosincové dekády s pravděpodobností asi 65% příliv teplejšího vzduchu skončí a přichází období již typicky zimní, chladné, dosti oblačné, mlhavé, ale jinak poměrně klidné, které obvykle trvá až do poloviny poslední prosincové dekády. Dochází k poklesu průměrných teplot pod 0 °C.

Vánoční obleva

Zimní slunovrat, který nastává koncem tohoto období, přináší nejenom začátek astronomické zimy, ale na severní polokouli i nejkratší dny. S Vánocemi přichází obleva, která se vyskytuje s pravděpodobností až 70%, v průměru trvá 6 dnů a přináší s sebou opět poměrně teplý oceánský vzduch.

Novoroční zima

Na Silvestra lze očekávat i novoroční zimu. Například v roce 1979 na Nový rok pronikl na naše území velmi studený arktický vzduch a během několika málo hodin došlo k poklesu teplot o téměř 30 °C, počáteční déšť ustal a proměnil se ve sněhovou vánici.

Prima tip: zimní slunovrat

V den zimního slunovratu je nejkratší den a naopak nejdelší noc. Letos nastává zimní slunovrat 21. prosince v 17 hodin a 28 minut. A právě v tuto chvíli bychom měli sníst jablko, abychom byli celý příští rok zdraví, ořech, abych nás provázela hojnost a stroužek česneku, který nás ochrání od všeho zlého.