Pelargonie (Pelargonium) jsou trvalky. Mnozí je proto často nechávají přezimovat někde v chladu, aby je na jaře s náležitou péčí opět připravili na novou sezonu. Ukazuje se však, že mnohem lépe prosperují rostliny vypěstované z řízků dovezených z jihu. Proto stále více lidí pěstuje muškáty jako letničky. Za ta léta, co se u nás muškáty pěstují, bylo vyšlechtěno mnoho nových odrůd, které mají odolnější stavbu těla, efektnější, kompaktnější květ, netrpí tolik na lámání větrem a vyvracení.  Muškáty se zpravidla prodávají ve čtyřech základních druzích: převislé, vzpřímené, polopřevislé a velkokvěté. Podle zahradníka Jakuba Urnera patří k nejprodávanějším kultivary převislé pelargonie štítnaté (Pelargonium peltatum) a venkovská klasika – pelargonie páskatá (Pelargonium zonale), tvořící nápadná kulovitá květenství. Spektrum barev muškátů je široké, od stále nejoblíbenější klasické červené barvy přes různé odstíny růžové a květy s červeným okem po sytě červené až po fialové a bílé.

 Jak na to, aby pelargonie neboli muškáty bohatě kvetly, radí zahradník Jakub Urner
Jak na to, aby pelargonie neboli muškáty bohatě kvetly, radí zahradník Jakub Urner
Zdroj: Jan Kundera

Jak vybrat sazenice pelargonií

Musí být silná, s temně zelenými listy a bohatým kořenovým balem. Pelargonie vysazujeme do dostatečně hluboké nádoby s otvory na odtok přebytečné vody. V převlhčeném substrátu rostliny zahnívají. Sazenice umisťujte do nádob v dostatečné vzdálenosti od sebe a ihned po výsadbě je zalijte. Nádobu s muškáty umístěte na světlé a slunné stanoviště, nejvhodnější je jižní strana. Substrát udržujte stále vlhký. Krátkodobé vyschnutí není na závadu. Zalévejte ráno nebo navečer přímo ke kořenům.

Přihnojování pelargonií

Muškátům svědčí pravidelné přihnojování. Jednou za 14 dní jim dopřejte hnojivou zálivkou s nejvyšším obsahem živin a mikroprvků. Hojnost květů pak můžete ještě podpořit aktivátorem kvetení a také pravidelným odstraňováním odkvetlých květů.  

Pelargonie páskatá (Pelargonium zonale)
Pelargonie páskatá (Pelargonium zonale)
Zdroj: Jan Kundera

Choroby a škůdci pelargonií

Co se chorob muškátů týče, k nejčastějším patří takzvaná muškátová plíseň šedá, která na listech vytváří drobné tvrdé černé hrudky. Napadené rostliny je potřeba včas vyčistit, snížit zálivku a postříkat měďnatými přípravky. Další častější chorobou muškátů je „korkovitost“. Tu nejčastěji způsobuje zalévání studenou vodou nebo přemokřená půda. Proto se mají rostliny zalévat výhradně jen odstátou vodou a nepřelévat. K nejčastějším škůdcům na muškátech patří mšice a molice. Proti jejich výskytu můžete bojovat i zcela ekologickými přípravky, které jsou běžně k dostání. Takové nejen škůdce zahubí, zároveň způsobí, že ošetřené rostliny novým škůdcům nebudou chutnat. Postřik se aplikuje i z rubu listů, kde se škůdci především vyskytují!

Co možná o pelargoniích nevíte 

Rostliny rodu pelargonie bývají pěstovány také jako léčivo nebo odpuzovač hmyzu či se využívají ve voňavkářství nebo jako barvířská rostlina.