Vázání kytic, věnců a tvorba květinových dekorací, tedy floristika, patří stále více mezi naše oblíbené koníčky. Nákup rostlinného materiálu v obchodě je velmi drahý, a tak se spoléháme především na vlastní zahradu a okolní přírodu. Jsou proto keře, které by neměly v zahradách nadšených floristů, ať už profesionálních, či amatérských, nikdy chybět. Některé keře využijete především v době květu (šeříky), jiné poskytují pěkné listy (buxus), další mají krásné květy v sezoně i v době, kdy květy už dávno zaschly (hortenzie). A pak je tu velká skupina keřů, které jsou nejkrásnější na podzim, kdy bývají obalené nádhernými barevnými plody, které nám ochotně poskytují pro naše podzimní i zimní květinové vazby.

Libavka poléhavá (Gaultheria procumbens)

Stálezelený mrazuvzdorný nízký keřík pochází ze Severní Ameriky. Vykvétá malými bílými zvonkovitými květy, které se na podzim promění v nápadné červené plody. Libavka preferuje propustnou, vlhkou a především kyselou půdu, nejlépe s přídavkem rašeliny. Daří se jí na plném slunci i v polostínu.

Libavka poléhavá (Gaultheria procumbens)
Libavka poléhavá (Gaultheria procumbens)
Zdroj: istockphoto.com

Dřišťál (Berberis)

Do tohoto rodu patří stálezelené i opadavé keře s trny, vysoké 1–5 m, pocházející ze všech koutů světa kromě Austrálie a Antarktidy. Opadavé druhy mívají na podzim krásně zbarvené listy a většinou zářivě červené plody. Ty na keřích zůstávají i v zimě po opadu listů a stávají se oblíbenou potravou pro ptactvo.

Dřišťál (Berberis)
Dřišťál (Berberis)
Zdroj: istockphoto.com

Skimie japonská (Skimmia japonica)

Stálezelený, pomalu rostoucí nižší keř s tmavě zelenými listy. Na začátku léta vykvétá krémově bílými květy a od září až do jara je keř ozdoben záplavou červených bobulí. Skimie má ráda kyselejší půdy a polostín.

Skimie japonská (Skimmia japonica)
Skimie japonská (Skimmia japonica)
Zdroj: istockphoto.com

Mahónie cesmínolistá (Mahonia aquifolium)

Tento keř pochází ze Severní Ameriky, ale už dávno u nás zdomácněl, a především díky ptákům, kteří roznášejí jeho semena, se občas vyskytuje na našich zahradách zcela neplánovaně. Má nádherné, lesklé listy, které floristé opravdu miluj, a zajímavé jsou i modrofialové bobule. Dobře snáší i úplný stín, často roste jako podrost stromů, je nenáročný na půdu i umístění.

Mahónie cesmínolistá (Mahonia aquifolium)
Mahónie cesmínolistá (Mahonia aquifolium)
Zdroj: istockphoto.com

Hlohyně (Pyracantha)

Stálezelený mrazuvzdorný trnitý keř, velmi oblíbený pro parkovou výsadbu. Koncem léta, po odkvětu bílých květů, se celý keř proměňuje v oranžovou záplavu, tvořenou drobnými malvičkami plodů. Hlohyně dorůstá do výšky 2–3 m, je nenáročná na půdu, dobře snáší i půdy vápenité. Nejvíce plodů má na slunečném místě, ale snese i polostín.

Hlohyně (Pyracantha)
Hlohyně (Pyracantha)
Zdroj: istockphoto.com