Zajímavosti o burmilách

  • Burmila vznikla ze dvou jiných kočičích plemen – burmy (česky barmská kočka) a činčily. Burmila tedy je krátkosrstá kočka, která má zvláštní barvu perské činčily, ale jinak jí není příliš podobná. Má kompaktní, podsaditou stavbu těla a nemá tak krátký nos.
  • Jsou jedním z mála plemen, u kterých je původ plemene a jeho vývoj přesně zdokumentován. U burmil se nedělo nic náhodně, vývoj od počátku diktovali chovatelé ve spolupráci s předními genetiky.
  • První burmily k nám přivezla v roce 2001 z Dánska Lenka Venclíková z Úžic u Prahy. Dnes jsou registrovány už dvě desítky chovatelských stanic a zájem o plemeno stále roste.
  • Existují také dlouhosrsté burmily, protože krev perských koček v burmilách je ještě poměrně mladá, a tak mnohé v sobě stále nesou gen pro dlouhou srst. Když se spojí dvě kočky s tímto genem, mohou se ve vrhu objevit koťata s dlouhou srstí. Tyto polodlouhosrsté burmily jsou označovány také jako „tiffany“.
  • FIFe rozděluje burmily do dvou barevných skupin – skupina I pro všechny barvy bez červené a skupina II pro kočky červené/krémové a želvovinové ve všech barevných varietách. Obě skupiny připouštějí varietu závojovou (shell) i stínovanou (shaded).
  • Kromě původní stříbrné variety se díky úsilí českých chovatelů podařilo od roku 2011 uznat u burmill také atraktivní zlatou barvu, která se čas od času objeví u všech plemen, jež jsou chována ve stříbrné barvě, jako jsou například perské, exotické či britské kočky.
  • Burmila klub je volné sdružení chovatelů a milovníků burmil. O členství je možné se přihlásit na emailu klara.krmelova@seznam.cz .

Burmily jsou společenské, nenáročné a nesmírně komunikativní kočky. O tom se přesvědčil každý, kdo se s tímto zatím spíše málo známým plemenem setkal.