Rostliny, které zvyšují naši citlivost na sluneční záření

Na první pohled se nic neděje, potřísníte si pokožku šťávou z rostliny a hned se nic nestane. Ovšem za chvíli, asi za 15 minut po osvícení kůže sluncem, dochází k poškození pokožky, k puchýřkům a dermatitidě, tedy zánětu pokožky. Míra poškození závisí samozřejmě na druhu rostliny ze skupiny rostlin, zvyšujících citlivost na sluneční záření, ale také na momentální síle a složení slunečních paprsků. Některé z těchto rostlin patří mezi léčivky. Je dobré vědět, že i čaj z těchto bylin zvyšuje u člověka citlivost na světlo. Proto byste se po požití čaje měli vyhýbat slunění.

Bolševník velkolepý (Heracleum mantegazzianum)

Rostlina impozantního vzrůstu, která pochází z oblasti Kavkazu. V současné době je bolševník velkolepý rozšířený po celé severní polokouli. Jedná se o nebezpečný, invazivní druh, který ničí původní rostlinstvo. Jeho listy dosahují délky 50–150 cm a výška celé rostliny bývá neskutečných 2–4 m, jsou však známé i rostliny, vysoké až 5 m. Dutá lodyha mívá průměr až 10 cm. Vykvétá bílým květenstvím, nazývaným složený okolík. Květenství má nejčastěji 30–50 cm v průměru, ale někdy až 1 m. Takovou rostlinu si jen málokdo může splést. Je zajímavé, že ve své původní domovině bolševník velkolepý takových rozměrů nedosahuje.

Bolševník velkolepý (Heracleum mantegazzianum)
Bolševník velkolepý (Heracleum mantegazzianum)
Zdroj: istockphotos.com

V Česku je bolševník velkolepý řazen mezi nejnebezpečnější rostliny a je cíleně likvidován chemickým postřikem. Šťáva z lodyh a listů obsahuje fototoxické furanokumariny, které na světle s UV zářením (tedy i na denním světle) způsobují těžké poleptání a zpuchýřnatění kůže. Potřísněnou pokožku je nutné okamžitě omýt dlouhotrvajícím, silným proudem vody a zakrytím zamezit přístupu světla. Dochází i k bolestem hlavy, závratím a pálení očí. Návštěva lékaře bývá nezbytná.

Bolševník velkolepý (Heracleum mantegazzianum)
Bolševník velkolepý (Heracleum mantegazzianum)
Zdroj: istockphotos.com

Bolševník obecný (Heracleum sphondylium)

Rostlina velmi podobná bolševníku velkolepému, ale pochází ze Středomoří a mírného pásu Evropy a Asie. Má oproti svému velmi nebezpečnému příbuznému menší a více rozvolněné květenství, je menšího vzrůstu (asi 0,5–2 m) a je podstatně méně jedovatý. Ale i tak může potřísnění pokožky šťávou, především u citlivějších jedinců, vyvolat otoky, zarudnutí pokožky a někdy i puchýřky. Z celé rostliny jsou nejjedovatější nezralé plody.

Bolševník obecný (Heracleum sphondylium)
Bolševník obecný (Heracleum sphondylium)
Zdroj: pixabay.com

Třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum)

Třezalka jako vytrvalá bylina roste po celé Evropě, v Africe, Malé Asii a v severozápadní Číně. Najdete ji na slunných stráních, pastvinách, ale i v houštinách a na rašeliništích. Jako léčivka se využívala už ve starém Řecku. Zahání stres a deprese, tlumí nervozitu, využívá se při potížích v klimakteriu. Třezalka způsobuje citlivost na sluneční záření a může vyvolat zčervenání či svědění pokožky. Při kůře se proto nedoporučuje opalování.

Třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum)
Třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum)
Zdroj: pixabay.com

Andělika lékařská (Archangelica officinalis)

Dvouletá až víceletá bylina, pocházející ze severovýchodní Evropy. Dorůstá až do výšky 250 cm. V prvním roce vytvoří růžici přízemních listů a ve druhém až čtvrtém roce kvete. Vykvétá okoličnatým květenstvím, bílými, žlutavými až narůžovělými květy. Nejlépe se jí daří v podhůří, v teplých humózních půdách. Její semena se používají jako koření, sušený kořen pomáhá od nadýmání. Při zpracování kořene je nutno brát v úvahu, že citlivým lidem vyvolává na rukou puchýře, a to zvláště při práci na slunci.

Andělika lékařská (Archangelica officinalis)
Andělika lékařská (Archangelica officinalis)
Zdroj: istockphotos.com

Routa vonná (Ruta graveolens)

Asi 80 cm vysoký stálezelený polokeř, pocházející z jižní Evropy. Od května do září vykvétá žlutými květy. U nás se pěstuje na zahradách. Kvetoucí nať i listy se využívají na snížení lomivosti krevních kapilár. Využívá se i v gastronomii jako koření. Málokdo ji však dobře snáší a u citlivých osob může vyvolat popálení pokožky, neboť obsahuje látky, zvyšující fotosenzitivitu (citlivost na sluneční záření).

Routa vonná (Ruta graveolens)
Routa vonná (Ruta graveolens)
Zdroj: istockphotos.com