Pes je tvor společenský, potřebuje volnost a prostor a prostě neví, že na záhonky se nešlape nebo že granule proti slimákům se nesmí jíst… Jak to zařídit, aby pejsek mohl být s vámi na zahrádce a nemusel tam jen sedět uvázaný? Dokážete-li zahradu nárokům psa přizpůsobit, ušetříte si mnohé starosti a nepříjemnosti.

Plot je rozumné řešení

Zahrada u domu by měla mít plot s podezdívkou, aby se pes nemohl podhrabat. A jestli chcete krásné záhony květin nebo zeleniny, musíte je ohradit nízkým plůtkem. Je lepší postavit jej v dostatečné vzdálenosti od rostlin tak, aby je pes při značkování nezničil. Tráva sice roste rychle a dokáže zregenerovat, ale bude-li pejsek běhat neustále kolem plotu, v těch místech už nic neporoste. Zvolte proto v tomto případě raději kamenný chodníček, který svým běháním nezničí.

A hrabe a hrabe…

Zahrada i pro psa 2
Zdroj: istock.com

Zavětří-li na zahradě pes myš, krtka nebo hraboše, probudí se v něm lovecké pudy a začne hrabat – a hrabe tak dlouho, dokud z myší díry není velká jáma. Co čert nechtěl, většinou jde o pěstěný trávník, zeleninový nebo květinový záhon. Největší sklony k lovení hrabáním mají jezevčíci, teriéři a retrívři.  Další možností je, že si váš pes chce na zahradě schovat potravu na horší časy a momentální přebytek si zahrabe. Za hrabáním může být také strach nebo stres, ale s největší pravděpodobností se pes jenom nudí. Takže je na vás ho zabavit .

Nebezpečné rostliny 

Nejde zabránit tomu, aby pes občas nějakou rostlinu neochutnal, takže je dobré se před každou výsadbou keře nebo květiny přesvědčit, jestli nejde o jedovatou rostlinu. Taková větvička tisu dokáže způsobit smrtelnou otravu. Stejně jako rododendrony, azalky, narcisy, koniklec, lýkovec, břečťan, konvalinky, ocúny, pryšec, túje, plamének, zimostráz či náprstník mohou představovat nebezpečí pro zažívání vašeho pejska. Naštěstí mnohé jedovaté druhy odpuzují zvířata již svou vůní. Dalším nebezpečím jsou převážně ozdobné traviny, jejichž semena či pluchy mohou uvíznout v oku psa nebo se mu zabodnout do tlapky. Nepříjemné jsou i trny. Rovněž alergie na pyly a různé rostliny jsou známé i u zvířat. A nebezpečí představuje také bodavý hmyz, vosy, včely nebo čmeláci. Zvláště u malých plemen je takové žihadlo téměř smrtelné. A ochrana před klíšťaty a dalšími parazity by měla být samozřejmostí.

Sekejte zásadně sami

Nikdy nedovolte, aby se pes vyskytoval ve vaší blízkosti, když používáte sekačku. I odskakující kamínek pro něj znamená riziko. Smrtelné nebezpečí představuje strunová sekačka, nebezpečná ale může být i obyčejná kosa. To platí také pro ostatní zahradní techniku, hlavně motorovou pilu a křovinořez. Až se s ní budete psu vyhýbat, můžete zranit nejen jeho, ale i sebe.

Tady jsem pánem já!

Zahrada i pro psa 1
Zdroj: istock.com

Pes si značkuje svoje teritorium. Tomu se nevyhnete, i kdybyste dělali cokoliv. Každý pejsek zvedne nožičku, aby dal všem vědět, co je jeho. Tím dává všem najevo, že je tady pánem, že tady vládne on. Bohužel to vzápětí pozná i pěstitel – jednak podle zápachu a také hlavně podle usychajících rostlin nebo jejich částí. Psí moč je totiž koncentrovanější než lidská, a tak velmi snadno spálí pěstované rostliny. Chcete-li omezit ničení zeleně psí močí na co největší míru, dovolte svému mazlíčkovi chodit jen v těch místech, kde nebude značkování tolik škodit. Prostor, který pejsek nesmí navštěvovat, ohraďte plůtkem, provázkem nebo jinou zábranou. Pes se rychle naučí, že tato místa jsou pro něho zakázána a zvykne si je respektovat. Většina to pochopí poměrně rychle, zvláště když se jim místo označí slovně jako: nesmíš, fuj apod.

Prima tip

Všude tam, kde nechcete, aby chodil, rozložte několik plátků cibule. Nebo na zakázaná místa dejte v octu namočený hadr. Jednou za týden nebo po dešti to zopakujte. Už se tam (snad) nebude vracet.