Maminčino muškátové desatero

1. Pro dosažení bohatého květenství platí jedna zásada: nikdy nepěstujeme muškáty dva roky ve stejném substrátu! To platí zvláště pro velkokvěté kultivary.

2.  Všem muškátům svědčí plné slunce, snášejí i jižně orientované polohy. Rostliny chráníme před deštěm a nezaléváme je na list – výrazně tak prodloužíme trvanlivost květů.

3. Muškáty dobře snášejí přestávky v zálivce a jako balkonové rostliny nejsou rozhodně tak choulostivé jako třeba petúnie.

Z českých, moravských a slezských zahrádek  rady 3
Zdroj: Z.Staňová

4. Na trvale suchých stanovištích ovšem pelargonie nenarostou a nekvetou tak jako v přiměřeně vlhkém substrátu. V příliš vlhkém prostředí naopak muškáty zahnívají, trpí chorobami a velmi špatně kvetou.

5. Obdobně je to i s výživou. V přehnojené, příliš živné zemině rostliny velmi bujně rostou, zpravidla však hůře kvetou, řízky snadněji zahnívají a trpí chorobami. V příliš chudé zemině naopak zakrňují a špatně narůstají, i když relativně dobře kvetou.

6. Hnojení muškátů velmi úzce souvisí s použitým substrátem pro jejich pěstování. Pokud používáme vlastní, smíchaný z kvalitního kompostu, substrátu na pelargonie, perlitu a písku (poměr 3 : 2 : 1 : 1), nemusíme přihnojovat příliš často, a pokud hnojíme, použijeme kristalon.

Z českých, moravských a slezských zahrádek  rady 4
Zdroj: Z.Staňová

7.  Základem pro muškáty v zimě je jejich umístění do bezmrazé místnosti, ideálně s dostatkem světla. Skleník, pokud není temperovaný, není vhodný pro přezimování muškátů.

8. Někteří pěstitelé tvrdí, že je lépe rostliny vyjmout z květináče a skladovat zabalené v novinách s trochou zeminy. Ideální je nechat pelargonie v květináči a přestěhovat je přímo s ním nebo s truhlíkem.

9.  Ideální teplota pro přezimování je asi 10 ˚C, zálivku omezíme na minimum, zaléváme podle stavu substrátu zlehka 1 až 2krát měsíčně, aby muškáty nenapadala hniloba. V průběhu února až března zkontrolujeme jejich stav, zkrátíme výhony a přesadíme do nového substrátu.

Z českých, moravských a slezských zahrádek  rady 2
Zdroj: Z.Staňová

10. Pro dosažení bohatého květenství platí jedna zásada: nikdy nepěstujeme muškáty dva roky ve stejném substrátu! To platí zvláště pro velkokvěté kultivary.

Z. Staňová, Praha

Na jaře, nebo na podzim?

Taky se často rozhodujete, jestli zvolit na množení trvalek na zahrádce podzim nebo jaro? Rozhodování je ale nasnadě: jak mi poradila kamarádka Eva z Votic, na podzim množte přednostně ty druhy, které kvetou v první polovině léta, jako jsou třeba čechravy, řebříčky, kopretiny, begonie, ale i skalničky. V této době už rostliny vytvořily spoustu nových kořenů, takže se snadno ujmou. Druhy, které dokvétají až na podzim, jako jsou třapatky, krásnoočka nebo chryzantémy, rozsaďte až na jaře. Jednoduchá poučka, co říkáte?

Věra Kánská, Benešov

Jak donutím rajčata, aby zčervenala?

Z českých, moravských a slezských zahrádek  rady 5
Zdroj: K. Mrklasová

Kořeny nahoru: Před příchodem mrazů je vyndám ze země i s kořeny a pověsím do studené, vzdušné místnosti. Živiny se z celé rostliny postupně přesunou do plodů a ty postupně dozrávají.

Na slunci: Ověřené je zrání na okenním parapetu. Nejlepší je jižní strana, kam slunce svítí nejdéle.

Zabalené ve fólii: K zeleným rajčatům přibalím pár zralých jablek (uvolňují etylen) a vzduchotěsně zabalím fólií.

Katka Mrklasová, Jablonec nad Nisou