Pyramida života

Líbí se mi permakulturní přirovnání, že o životu v půdě můžeme přemýšlet jako o základně pyramidy. Čím je základna širší, tedy čím je v ní větší množství a rozmanitost miniaturních půdních tvorečků, tím více rostlin je schopna uživit v prvním rostlinném patře. Čím více rostlin je uživeno, tím širší je druhé hmyzí patro, na kterém je zase závislé i třetí patro živočišné, tudíž i lidské. Velmi chudá nevýživná půda obsahuje tak málo života, že živočišné patro na ní mnohdy téměř neexistuje. Bez dostatku rostlin a hmyzu by koloběhy potravního řetězce nefungovaly.

Na tomto jednoduchém modelu si můžeme uvědomit, že život i tak pyšného tvora, jakým je člověk, závisí na spokojenosti tvorečků sotva viditelných.

Cesta ke kvalitní půdě aneb S žížalami na věčné časy a nikdy jinak 3
Zdroj: Zdeňka Řezbová Morávková

Kolik toho žije pod zemí

Někde jsem četl, že lopata zdravé zahradní půdy obsahuje více druhů organismů než celý amazonský deštný prales druhů nadzemních živočichů. Nepočítal jsem to, ale věřím tomu. Co se jejich množství týče, jeden hektar dobré pastviny může v létě uživit zhruba dvě tuny nadzemních zvířat, to znamená skot o hmotnosti do dvou tun nebo dva až tři koně. Ale pod povrchem na téže rozloze prý může žít až pět tun červů, dalších pět tun bakterií a mnoho jiných zvířátek, jako jsou například mnohonožky a roztoči. Plus mykorhizní houby a řasy. Jen samotné žížaly prý váží tolik jako nadzemní zvířata. Rozhlédnete-li se tedy příště po této louce a uvidíte dva koně, uvědomte si, že pod povrchem půdy jich možná žije dalších deset až dvacet! Záleží na úrodnosti pastviny.

Někdo ty potvůrky asi o dlouhých zimních večerech počítat musel, protože vědecké údaje z čajové lžičky hovoří v závratných číslech. V gramu kvalitní půdy jsou prý statisíce až miliony jedinců jednoho druhu, u některých druhů jsou to dokonce miliardy téměř neviditelných breberek. Stejně jako se staráme o koně nad zemí, potřebujeme dobře krmit i tuhle sebranku pod zemí. Seznamte se: jsou to bakterie, aktinomycety, nálevníci, bičíkovci, měňavky, vířníci, hlístice, roztoči, chvostoskoci, háďátka, mnohonožky, plži a kroužkovci včetně žížal a mnoho většího i menšího hmyzu. Práva na ochranu zvířat by se měla vztahovat nejen na vyhublé koně, ale i na vyhublé půdy!

Blahoslavená žížala

Ve zdravé půdě, jak již víme, je hodně žížal. Žížala je více královnou zvířat než lev králem. Ovlivňuje zásadním způsobem život na celé planetě, lvi jí v tomto ohledu nesahají ani po kotníky. Jednak kotníky nemá, za druhé by žádní lvi bez žížal žít nemohli, zatímco žížaly bez lvů naprosto v klidu. Žížala požírá neustále organickou hmotu a zpracovává ji v bříšku spolu s kousky zeminy na superúrodnou substanci. Také dokonale upravuje pH půdy. Půda může být kyselá nebo zásaditá, ale zlatým středem pro růst rostlin je neutrál. Žížaly mají zázračnou schopnost půdní reakci upravovat. Ať jim vleze do tělíčka tlamičkou půda s jakýmkoliv pH, ze zadečku jim pak vyleze neutrál. No že je to skvělé? Ukažte mi lva, který tohle dokáže!

Text byl redakčně krácen

Cesta ke kvalitní půdě aneb S žížalami na věčné časy a nikdy jinak 1
Zdroj: Smart Press

Ukázka pochází z knihy: Kompletní návod k vytvoření EKOZAHRADY a rodového statku, autora Jaroslava Svobody (nakladatelství Smart Press)